Review – Eternal Sleepwalker

Source: Mortem Zine
URL: http://www.mortemzine.net/2015/07/heavydeath-eternal-sleepwalker.html

9/10

Chceme-li se bavit o kapele HEAVYDEATH, musíme zcela nutně začít někde jinde. Psát o HEAVYDEATH a nezmínit přitom jméno Runemagick totiž dle mého soudu dost dobře není možné. HEAVYDEATH je uskupením, které vzniklo teprve v roce 2013. První demonahrávku s názvem „Post Mortem In Aeternum Tenebrarum“ tito Švédi vydali o rok později, tedy v roce 2014. A kromě toho vydali v tomto roce šest dalších demonahrávek, jeden singl, jedno EP, a aby toho nebylo málo, tak i jednu kompilačku. Plodný loňský rok jako by byl jakousi předehrou a předstupněm pro velkolepé finále, kterou představuje letošní album „Eternal Sleepwalker“.

Co je ale HEAVYDEATH zač, a proč vůbec stojí za to o nich psát, či se o ně jakkoliv zajímat? Odpověděl bych jedním slovem: Runemagick. Otázkou však zůstává, jak velké (či spíše malé) procento čtenářů je obeznámeno s touto bez přehánění geniální kapelou, která je dle mého názoru snad nejméně doceněnou vůbec. Jádro HEAVYDEATH tvoří Nicklas „Terror“ Rudolfsson, který má na starosti vokály a kytary, Daniel Moilanen, který má ve své péči bicí, a konečně Johan Bäckman, který obsluhuje basu. Všichni tři mají jednoho společného jmenovatele: kapelu Runemagick. Rudolfsson představuje a ztělesňuje srdce této kapely, která je již osmým rokem v „on-hold“ módu. Moilanen v Runemagick strávil sedm let a Bäckman je pak jedním ze zakládajících členů této švédské death/doomové lahůdky.

Obeznámit se při psaní o HEAVYDEATH s Runemagick je však důležité nejen kvůli tomuto personálnímu propojení, které by samo o sobě de facto nemuselo znamenat vůbec nic, ale především kvůli propojení hudebnímu. HEAVYDEATH jakoby pokračoval a velice plynule a jemně navazoval tam, kde Runemagick (prozatím) svou pouť skončili. Pojďme si tedy krátce představit právě samotnou kapelu Runemagick. Tato formace vznikla již v roce 1990, ale první reálné výsledky se dostavily až během let 1998-2000, kdy tito záhrobní Švédové provozovali krystalicky čistý death metal. Jejich první album „The Supreme Force of Eternity“ osobně považuji za jednu z nejlepších death metalových nahrávek, jaká kdy vznikla. Následovaly desky „Enter the Realm of Death“ a „Ressurection in Blood“, kde již začínal být patrný příklon od čistého deathu k více obskurním záležitostem, které se přirozeně pojily s přidáním více doomových prvků. Hudba na druhém a třetím albu tak dostala jakýsi nekromantický charakter, který se stal rukopisem tvorby Runemagick pro následující roky. V roce 2002 vycházejí další dvě desky: „Requiem of the Apokalypse“ a „Moon of the Chaos Eclipse“. Pět desek během pěti let. Někdo by si mohl říct, že dojdou nápady a že kvalitu nelze udržet. Lze. Runemagick jsou toho zářným příkladem, a to navíc ani zdaleka nebylo všechno. Během následujících pěti let totiž vychází dalších pět desek, jedno EP a jedno splitko. Vše v naprosto prvotřídní kvalitě. „Darkness Death Doom“ z roku 2003 považuji za naprostý vrchol tvorby Runemagick a tuto desku by si měl pustit naprosto, ale naprosto každý, koho alespoň trošičku zajímá doom metal. Na tomto albu již deathové prvky takřka vymizely, alespoň tedy co se týče tempa. Jen o rok později vychází „On Funeral Wings“, které svou kvalitou, po tak krátké době od vydání skvostného „Darkness Death Doom“, naprosto šokují. Po této desce se Runemagick přiklonili k ještě extrémnějším variantám doom metalu. Desky „Envenom“, „Invocation of Magick“ a poslední album, „Dawn of the End“, si doslova libují v pomalém utahaném tempu, o kterém lze takřka zcela regulérně hovořit jako o funeral doom metalu, avšak s velice specifickými rukopisem.

Jak jsem již uvedl, HEAVYDEATH na Runemagick navazuje. „Eternal Sleepwalker“ je v mých očích něco jako odraz ze dna. Nikoliv však odraz z kvalitativního dna, nýbrž odraz z dna extrémního funeral doom metalu, někam směrem k výšinám ne-až-tak-extrémně-utahaného-doom-metalu. Najde-li se tedy mezi ctihodným čtenářstvem někdo, kdo je s tvorbou Runemagick obeznámen, mohu mu sdělit tolik, že pokud by byl „Eternal Sleepwalker“ vydán kapelou Runemagick, absolutně nikdo by se tomu nemohl divit. Postupy, specifický rukopis, riffy, zvuk, takové to gró toho, jak to celé zní, to vše zůstalo absolutně stejné a nezměněné. A to je skvělá zpráva.

I na „Eternal Sleepwalker“ samozřejmě najdeme řadu velice utahaných, pomalých pasáží, není to však základní charakteristický rys tohoto alba. Můžeme mluvit o jakémsi středním tempu, na poměry doom metalu, pochopitelně. Zvuk celého alba je velice hutný, těžký, místy s nepochybným death metalovým soundem.

Závěrem tedy lze konstatovat, že nové a zároveň první album švédské formace HEAVYDEATH, bych zcela jednoznačně doporučil každému fanouškovi kultovních Runemagick. Zároveň pak každému, kdo si libuje v hutném a těžkém zvuku a doom metalovém vyznění s nádechem obskurního deathu, a především pak každému fanouškovi kvalitní hudby. O tu v případě alba „Eternal Sleepwalker“ není sebemenší nouze.

Autor: Pavek